Každej si zaslouží druhou šanci, i kdyby ta první byla poslední.

Zpovědnice

4. května 2009 v 22:49 | Elepfun |  EMOtions
Někdy bych si hrozně přála bejt taková svině, abych neměla černý svědomí. A dyž už to svědomí mam, snažim se chovat aspoň trochu dobře, jenže nenalezla sem pochopení u těch, ke kerejm to je směřovaný. Udělala sem strašnou blbost. Já si to uvědomuju, ale teď už to jentak nejde vzít zpátky. Odstěhovala sem se od mamky po dlouhejch hádkách plnejch ošklivejch slov, co se mi vo nich vobčas zdá. Myslela sem, že se tim něco změní, že mě mamka pochopí a že jí budu chybět. Místo toho sem přišla o svuj pokojík a i když mi nic nechybí, vim, že sem to neměla dělat. Měla sem držet hubu. Teď ať dělam co dělam, ať řikam, co řikam, furt je to špatně, furt je to útok. Z původně tejdenního odloučení je najednou měsíc a všichni mi jen řeknou, že sem sebestředná a snažim se na sebe všemožně stáhnout pozornost. A moje ségra si přihřejvá polívčičku a nevidí, jak se snažim ji chránit a zastávat se jí. Je to jakobych šlapala vodu. Namáhavý a bez výsledku. A kdo mi teď poradí, hm?
Dík, že ste mě vyslechli...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elepfun Elepfun | 6. května 2009 v 18:08 | Reagovat

Přítel či nepřítel, kdo ví...pocity prasete po první ráně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama