Každej si zaslouží druhou šanci, i kdyby ta první byla poslední.

máte strach?

15. října 2007 v 19:12 | Honzoš... |  Kniha šílených nápadů
...mě ted právě neco napadlo......taková otázka......a byl bych rád kdyby se aspon nekdo ozval v komentářích....takže...:
Čeho se nejvíc bojíte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chobotka Chobotka | E-mail | Web | 15. října 2007 v 19:26 | Reagovat

strachu a zklamani... ;)

2 andrea andrea | E-mail | Web | 15. října 2007 v 20:19 | Reagovat

strašně moc věcí,bojim se všeho,čeho se bát dá...vystraší mě už jenom to,že mi zazvoní telefon...třeba)))

3 Kira.cool Kira.cool | 15. října 2007 v 21:04 | Reagovat

Honziku ty víš z čeho jsem měla poslední dobou největší strach:(...a bohužel se to asi vyplní:(

4 Honza Honza | 15. října 2007 v 21:11 | Reagovat

...ale to už sme probírali...vždyt se to dá řešit

5 skye skye | E-mail | Web | 15. října 2007 v 21:27 | Reagovat

celkem jako těžká otázka...ani se to nezdá - ale ctělo by to se nad tím zamyslet, takže dobře.

Já se bojim, že ze mně bude obyčejnej člověk, kterej bude jako miliony dalších lidí chodit do kanceláře, večer se dívat na zprávy a nic v životě nedokáže, nijak neprospěje světu ani lidem kolem sebe. Bojím se, že se něco nepodaří a já nebudu moct uskutečnit všechny moje sny, že můj život nebude směřovat tam kam chci.

Takže teď to vím a vím taky, že za to musím bojovat. Každý, kdo chce něco dokázat, musí tvrdě makat, nevzdávat se a věřit. Věřit sobě, šťastným náhodám a Bohu nad sebou.

6 sharlotte sharlotte | Web | 15. října 2007 v 22:50 | Reagovat

Opravdu těžká otázka... Já se samozřejmě bojim spousty těch obyčejnejch věcí, mimo jiné se bojim v noci projít našim prázdnym, tichym bytem, bez toho abych si rozsvítila... XD

Ale když se zajde trošku hloubějc, tak se především bojim tmy. Toho, že najednou bude všude tma a já nic neuvidím a neucítím, nic a nikoho. Žádný barvy, žádný pocity, žádný osobnosti, ty kteří za to stojí. V tý tmě se stratím a budu zavřená a ztracená v temný místnosti... Bojím se, že ztratím naději, víru, že zvládnu najít zdroj světla a cestu ven, zůstanu sama, ztracená v zamčenym pokoji a nikdo nebude vědět, že tam sem a já všem pak nebudu moct dokázat, co jsem. Že mi nedají šanci dokázat to, že za to stojim. Bojím se, že tam zapomenu svoje sny a nepokusim se je následovat, že zapomenu kdo jsem a proč tu jsem a zbyde mi jen čekání na konec. Bojim se, že bych si na konci svý cesty mohla uvědomit, že jsem nic nedokázala, nikomu nepomohla a už by na všechno bylo pozdě...

Toho se bojím, zamčenýho, temnýho pokoje bez naděje a za ten považuju i obyčejnej, všední život beze snů a bez víry sama v sebe. Označuju to jako TMU.

Heh zajímavej výtvor, co vyšel z mojí hlavy, někdy nedokážu pochopit, jak se mi povede něco takovýho vytvořit, když si vlastně jen sednu a píšu.... XD Jinak dík, dal si mi inspiraci na nový dílo a fakt dobrej článek!! =)

7 sharlotte sharlotte | Web | 15. října 2007 v 22:51 | Reagovat

Uupss jen trošku delší XD

8 Honza Honza | 16. října 2007 v 15:32 | Reagovat

tak sem si řek že když mi sem tak hezky odpovídáte moh bych možná taky napsat čeho se bojím já...je to trošku zvláštní věc...nebojim se že něco co bych chtěl nedokážu, bojim se právě naopak že něco dokážu, a budu v tom moc dobrej....protože já se bojim nejvíc úspěchu, když je člověk úspěšný znamená to že mu druzí pomohli, jinak to nejde a tim že mu pohohli tak mu nevědomky umožnili zářit, a já se bojím že nebudu umět zářit a že jejich naděje s kterými mi umožnili zářit  zklamu...že prostě ač výbornej nebudu dost dobrej......a strašně se taky bojim odmítnutí, neni nic horšího když v něčích očích vidíte odpor a opovržení když vás odmítá......asi sem zvláštní člověk

9 sabbbiiiiinka sabbbiiiiinka | Web | 16. října 2007 v 15:36 | Reagovat

tY si napsal o Zacovy že je hnusnej:-D:-D a já jako fanyna ti za to terd du sprdnout:-D tak a ted sem tě sprdla,co?;-)

10 Honza Honza | 16. října 2007 v 16:03 | Reagovat

no upe se tedka červenám

11 sharlotte sharlotte | Web | 16. října 2007 v 17:37 | Reagovat

Hihi a máš to! XD A to je zajímavý, ty se bojíš, že sklameš ostatní, to je hezký! =)

12 Honza Honza | 16. října 2007 v 22:16 | Reagovat

:-)

13 bára bára | 18. října 2007 v 21:37 | Reagovat

tak sem se rozhodla napsat komntář, jeden z mých mála co sem kdy psala ( hej to se rýmuje to je hustý)... Čeho se bojim? to je těžký, ráda se lekám, vždycky zařvu začnou se mi klepat kolena a pak se tomu jenom směju... Nebojim se na žádný odvahovce, nebojim se sama v lese, daleko od civilizace... Ale bojim se jít v noci městem, co kdyby člověka potkalo jakési individum? A největší strach, jakej mám v poslední době je, že na věneček neseženu jiný šaty, než klasický priceznovský, že budu vypadat, jako všechny nevěsty... To je hloupej strach co? A jinak sem asi docela bezstarostnej člověk, kterej si sice všechno skvěle naplánuje, ale pak to hodí za hlavu a udělá to úplně jinak... proto asi moc nevim čeho se bojim

14 Honza Honza | 18. října 2007 v 21:41 | Reagovat

děkuji i tobě za tvuj zcela vyjímečný příspěvek....máš to taky zajímavy

15 Veronika Veronika | 5. února 2008 v 23:25 | Reagovat

Tak jsem úplně náhodou našla tenhle článek.. koukám,že ty příspěvky jsou starý, ale taky přispěju..

Bojím se plno věcí a bojím se i strachu z těch věcí,že mě ten strach jednou přemůže..  Občas jen ležím a cítím,že se něčeho bojím a vlastně ani nevím čeho.. Mám pořád strach z toho,že se něco stane, že přijde něco hroznýho. Pokaždý když si zapálím, mám strach,že dostanu rakovinu. Pokaždý, když se mi neozve můj kluk, mám strach,že mě nechá. Pokaždý když jdu dělat zkoušku mám strach,že ji neudělám,že mě vyhodí ze školy..

Ale nejvíc se asi bojím stereotypu a toho,že jsem k ničemu.. Že vlastně jednou zjistím,že jsem v ničem nevynikala, byla úplně obyčejná, pro nikoho vlastně nic neznamenala.. Že budu chodit do práce, přijdu z práce, uvařím večeři, půjdu spát. Ráno vstanu, půjdu do práce..

Ale ne, vlastně víc se bojím o to,že se něco stane kamarádům a rodině.. toho se bojím fakt nejvíc

16 Honzoš Honzoš | 6. února 2008 v 14:21 | Reagovat

nevim jestli sem ještě vlezeš a navštívíš tak znovu můj blog...Ale stejně zareaguju...:-)

Myslim že ze strachu má největší strach asi každej, každej se něčeho bojí a myslim že nejvíc se bojí toho že se bude bát...samotnej okamžik toho hlavního strachu už není pak tak hrozivej. podívej na mě, já mam strach z toho že budu obyčejnej a že nikdy nic nedokážu. Ale de o to mít svůj sen a za tim si jít (viz Skye+Sharlotte)...prostě věřit tomu že něco dokážeš...:-) Stereotyp je hrozná věc, ale na překonání toho práce jídlo spánek práce jídlo...(to jídlo by tam mohlo být i víckrát...nu to jen má nenažraná povaha) na překonání ti stačí jen přátelé, oni tě z toho vytáhnou a to mi věř....z vlastní zkušenosti známo..:-)....a e to možná otřepaný ale každej v něčem vyniká....v čemkoli, něco se určo najde..netřeba se bát......a myslím že tvůj strach o rodinu a kamarády chápu....je to zajímavý že ať je člověk jak chce velká svině vždycky má někoho o koho se bojí upe nejvíc..no ne?..........co se školy, kluka nebo neidentifikovatelného strachu týče.......ten patří k životu, jinak by to nebylo ani akční...:-)...a to s tou rakovinou...no když se budeš nadechovat hodně do plic bude riziko menší :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama