Každej si zaslouží druhou šanci, i kdyby ta první byla poslední.

Co vidím

24. října 2007 v 17:47 | Honzoš... |  Povídky
Stojím tak u okna, koukám ven a přemejšlim o tom co vidim. Stojím tak u okna a roční období se střídají a pokaždé, když mrknu se ten výjev změní. V hlavě, nebo to není v hlavě, mi zní nějaká hudba, je tu naprosté ticho, ale já stejně nedokážu určit co to je za písničku, co to je za kapelu nebo zpěváka. Stále jako by mi do toho něco vstupovalo a rušilo to tak že to nejde poznat.
Je léto, koukám ven ja kluci hrajou na zahradě sousedů fotbal. Jak starostlivé maminky dávají pozor aby si nic neudělali...jak tatínkové stojí u plotu a vzpomínají na léta kdy byli taky tak mladí, a na te samé zahradě si v létě hrávali.
Je podzim a já sleduju ulici, která vede kolem našeho domu, jak ti staří pánové vychízejí z domů se svými skotačivými psíky a nebo klidnými velkými psy, kteří se na všechny ty malé neposedy koukají takzvaně s nadhledem. Některé pečlivé rodiny vycházejí opět na své zahrady a berou do rukou hrábě, rýče a jiné nářadí, stěhují květiny do domů, garáží nebo zahradních dílniček aby přes zimu nezmrzly. Všechno hraje barvami, jako každý podzim.
Je zima a děti radostně vybíhají ze domů a za sebou táhnou na ně až příliš velké sáně se svými malými kamarády si dávají závody po strašně uklouzané silnici a nějaká babička co se táhne s nákupem do kopce na ně cosi křičí, asi jako každý rok, aby nejezdily po silnici, protože tu jezdí auta. Všechno je bílé a hraje to radostnou atmosferou.
Je jaro, čas přestat se dívat na životy ostatních a vyjít do ulic. Už i hudba v mě hlavě, nebo to neni v me hlavě, přestala hrát. Venku je zima, beru si teda bundu a vycházim ven. Potkávám spoustu lidí a všichni se radují z nového života, když vidí jak na povrch raší prvni kvetiny, jak se u krmelce v dalce sbíhaji srnky. Vše je zase krásně barevné a svěží, tady život začíná a už nikdy neskončí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 andrea andrea | E-mail | Web | 25. října 2007 v 0:05 | Reagovat

tak ten krmelec mě vytrh z poklidného čtení "čtvera ročního období"(zdá se mi to,nebo to má něco společnýho s hudebkou,jakože opera nebo tak???no nic...)je to jako posekanej trávník se čtyřma jamkama(na každou samozřejmě jinou hůl,aneb už dlouho sem nehrála tigera woodse...)a na kraji s trpaslíkem(kterej pochází z nějakého malebného krámku mezi hraničníma přechodama s polskem a rakouskem)...no nic)))jo a ještě mi to připomíná tu dnešní(jak tak koukám na hodiny,tak včerejší)a minulou výtvarku,jakože ten úmornej kalendář...

2 Honzoš... Honzoš... | 25. října 2007 v 8:32 | Reagovat

ehm.....vubec te nechapu až na to posledni přirovnanni

3 andrea andrea | E-mail | Web | 25. října 2007 v 18:50 | Reagovat

vážně?no,aspoň že něco jo...)))jenom sem chtěla napsat,že ten krmelec se srnkama mi přišel trochu kýčovitej a vybavil se mi prostě posekanej trávník s trpaslíkem(jakože to je ten kýč)no ale neva,stejně sem to teď asi moc nevysvětlila,takže už zas radši nic psát nebudu,obzvlášť ne kolem půlnoci,kdy píšu úplně všechno,co mě napadá(nevim proč...)

4 Honzoš... Honzoš... | 25. října 2007 v 19:24 | Reagovat

jo takhle........dyk to je kejč.....ale me se to spojilo s trošku jinou udalosti než tim kejčovitym výjevem...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama